Šťastné bylinky

Bylinky. 

Slovo s nádechem tajemna a kouzel. Bylinky se používají od dávnověku. Existuje mnoho záznamů o kouzelné a léčivé síle bylinek i koření, od prastarých kmenů
v Indii, starém Egyptě, Číně, až po tradiční řecké a později římské receptury.
Ať již používáte bylinky pro zdraví, krásu, chuť, u nás najdete tyto pradávné zázraky v mnoha variacích. Přivoňte, ochutnejte.
Dopřejte si šťastné bylinky na zdraví!

Klasika

Tradiční, starověké bylinky, jsou známé více než 5.000 let, obě pochází z Asie. Přesto, že se mohou zdát běžné až obyčejné, s našimi Šťastnými bylinkami pochopíte, že ukrývají mnoho léčivých a tělu prospěšných látek.

Bazalka

Listy bazalky jsou zářivě zelené, ve tvaru srdce a mohou být sklizeny malé o velikosti 2 cm nebo velké až 10 cm na délku. Bazalka má velmi širokou škálu výrazných vůní jako jsou tóny citrusů, hřebíčku, anýzu a skořice. To dělá bazalku velmi snadno zapamatovatelnou a lehce rozpoznatelnou od ostatních bylin.

Doporučujeme: Bazalka je velmi delikátní bylina, která může být použita celá, sekaná, rozdrcená na pastu či sušená, ale v případě sušení ztratí hodně svého aroma. Používá se na konci vaření, protože teplo vyzdvihne chuť a barvu bazalky. Bazalku přidáme nasekanou do salátů, podáváme nakrájenou na pizze, těstovinách, kuřecím mase a rybách. 

Při výrobě pesta kombinujeme např. s pistáciemi, piniovými nebo vlašskými oříšky . Aromatická chuť se dobře doplňuje s rajčaty, česnekem, cibulí, kukuřicí, hruškou, mátou, jahodami a sýry z kravského mléka. Bazalka vydrží až týden v lednici, ale nejlepší je, když je spotřebována čerstvá.

Věděli jste o Bazalce: bazalka je také účinná pro zdraví - tlumí křečové bolesti, zlepšuje trávení, působí proti nadýmání, protizánětlivě i mírně antibioticky. Je vhodná při nespavosti a migréně, při psychohygieně a podmíněných závratích. 

Kopr

Kopr má hojné, drobné, žluté květy a tenké, nadýchané žluto-zelené listy. Přestože může působit obyčejně, je velmi křehký. Také podle toho k jeho pěstování přistupujeme. Kopr má velmi zajímavou chuť, připomínající lékořici a kombinaci anýzu, petržele, a celeru. Chuť je podobná kmínu, ale je mírnější a sladší.

Doporučujeme: jako koření v mnoha jídlech, včetně dipů, omáček, bramborového salátu a polévek. Skvěle se doplňuje se zeleninou, chlebem a s rybami, především s lososem. Kopr se dobře mísí s jogurtem, sýrem, výborně dochutí vinný ocet a přidá odvážnou chuť do rajčatových polévek, vaječných pokrmů, brambor, smetany a k nakládaným okurkám. Čerstvý kopr použijeme ke zkrášlení pokrmů. Pro optimální chuť ho při vaření přidáme v posledních několika minutách. Sušený kopr udrží svou přirozenou chuť, přesto je nejpřitažlivější čerstvý. Kopr sázíme a sklízíme 3x za sezónu.

Věděli jste o Kopru: semena kopru obsahují vitamín C, A, dále silice, vápník, fosfor a mnoho dalších minerálních látek. Koupel s koprovými semeny posiluje nehty. Žvýkání koprových semen způsobuje sladší dech. 

Chutné i zdravé bylinky ze Středomoří

Objevte dosud nepoznané účinky Petržele i Koriandru. 

Petržel

Listy petržele jsou přední složkou byliny a jsou používány spíš jako dekorace než kvůli chuti. Aroma je čerstvé a bylinné stejně jako chuť. Petržel očistí chuťové patro mezi jednotlivými chody či po jídle.

Doporučujeme: petržel používáme nejen jako ozdobu, ale můžeme konzumovat čerstvou, sušenou nebo vařenou. Kombinujeme s dalšími bylinkami, s houbami, se sýry, těstovinami, rajčaty, brambory, okurkami, vejci, artyčoky, mořskými plody a masem.

Věděli jste o Petrželce: je zdrojem provitaminu A a vitaminů B, C, E, a minerálních látek draslíku, hořčíku, železa, vápníku, sodíku a fosforu. List obsahuje větší množství kyseliny listové.

Koriandr

Koriandr je měkká listová bylina, která je celá jedlá. Roste do výše 50 cm a vytváří drobné růžovo-bílé květy ve shluku takzvaných "okolíků". Květy mají dekorativní vzhled, lehké aroma a chuť je mírnější než koriandrové listy. Citrusové tóny jsou vyrovnány sladkou pikantností a zakončeny jemnou texturou.

Doporučujeme: koriandr by se měl vždy používat čerstvý, protože sušením ztrácí svoji chuť i aroma. Květy i listy můžeme použít ve většině receptů jako náhradu jemnějších chutí. Koriandr má redukující účinek na kořeněná jídla a vyzdvihne bohatší chutě. Kombinujeme s například s avokádem, mrkví, rajčaty, kokosovým mlékem, citrusy a citrusovou trávou, zázvorem, mátou, chilli papričky, jogurtem, kuřecím či jehněčím masem a bílými rybami.

Věděli jste o Koriandru: u koriandru se sbírá plod a list. Koriandr příznivě ovlivňuje trávení. Čaj z koriandru pomáhá při bolestech břicha, pocitu plnosti či nadýmání. Obklady z koriandru pomáhají při revmatických potížích kloubů. 

Bylinky a koření

Známé, novinky i afrodiziakální překvapení.

Celer

Celer je bylinou dávnověku, už Homér o něm psal ve svých textech.

Celer má tenké zelené listy podobné petrželi a silné, šťavnaté, žebrovité stonky spojující se nad kořenem. Celer v nejlepší formě je šťavnatý, křupavý a mírně slaný. Přestože se u celeru nejčastěji používají stonky, jeho listy jsou jedlé a mají koncentrovanou celerovitou chuť.

Doporučujeme: převážně pro svoje aroma.  Kousky celeru uvaříme s cibulí nebo jablky, brambory a smetanou, a vytvoříme krémovou polévku. Plátky celeru dusíme se zeleninovým vývarem a vínem, nebo zapečeme se sýrem a smetanou. Zdravý a chutný salát připravíme smícháním celeru s kousky citrusů a obilím. Také můžeme naplnit celer sýrem nebo hummusem jako předkrm.

Věděli jste o Celeru: list celeru působí protizánětlivě a močopudně, působí příznivě na činnost ledvin, povzbuzuje chuť k jídlu, je vhodný pro revmatiky a diabetiky, uklidňuje a podporuje trávení, zpevňuje cévy. Doporučuje se při obezitě, neboť urychluje látkovou výměnu, a působí i jako zdraví neškodné afrodiziakum. 

Libeček

Je vynikající koření a v tradiční české kuchyni měl odjakživa své místo. Mít libeček na zahradě znamená nejen zásobu koření, ale i léčivo na mnoho obtíží.

Využít se dají nejen listy, ale i semena. Vůbec nejúčinnější jsou kořeny. Výrazná vůně libečku připomíná polévkové koření, k jehož přípravě se rostlina využívá. 

Doporučujeme: do omáček a k dušeným masům je libeček vynikajícím kořením (zkuste přidat pár lístků ke skopovému), přidat ho lze i do mletého masa a marinád na grilování. Chce to jen trochu fantazie: libeček s luštěninami nebo vaječnými jídly vám bude určitě chutnat.

Věděli jste o Libečku: dodnes se libeček využívá k léčbě, nazmar nepřijde nic z rostliny. Přidávání listů do pokrmů podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení a potlačuje nadýmání. Příznivý vliv má i na žlučník, rozpouští žlučové i ledvinové kameny.

Jako žaludeční likér se doporučuje lihový výluh ze semen libečku (přidává se trochu medu), čaj z čerstvých nebo sušených listů ulevuje při dně a revmatizmu, také podporuje krevní oběh. 

Citronová a čokoládová máta

Máta citrónová je zajímavou obměnou klasické máty. Jedná se o mátu s citrónovým aroma vyšlechtěnou z máty peprné. 

Citronová máta má zelené zaoblené listy, jejíž kartáče jsou často zbarvené do vínově až bronzově červené barvy. V létě a na podzim produkuje drobné fialové květy. Štiplavá mátově-citronová chuť a mátová vůně je uvolněna při rozdrcení a zároveň je produkován aromatický olej.

Doporučujeme: čerstvá nebo sušená jako slaná i sladká přísada. Přidá citrusovou chuť do koktejlů, čajů a dresinků. Přidáme do omáčky s mořskými plody. Nasekané lístky fungují dobře s ovocem i se saláty. Smícháme s jinými aromatickými bylinky při přípravě bylinných omáček jako pesto nebo mátové chutney. Přidáme celé listy ke zmrzlině a sorbetům.

Věděli jste o citronové mátě: s citronovou mátu skvěle vyladíte mojito, ale zmírní i bolesti zubů a dásní. Má totiž desinfekční a znecitlivující účinky. Má také znecitlivující účinky, proto je vhodná na zarudnutí kůže a štípnutí hmyzem. Udělejte si koupel v citronové mátě, budete letně osvěžení a také naladěni. Má jemné afrodiziakální účinky.

Čokoládová máta

Hlavní složkou máty je mentol, vyvolává pocit osvěžení, chladu a znecitlivění. Používá se vně na obklady, na výplachy úst při bolestech zubů a dásní, jako kloktadlo, přičemž čistí a zpříjemňuje dech. Největší uplatnění má máta při všech druzích žaludečních potíží (léčí koliky, zastavuje zvracení, léčí kocovinu, zlepšuje chuť k jídlu, tiší bolesti při podrážděném žlučníku). Celkově posiluje nervovou soustavu. Je velice vhodná do čajových směsí a také nápoje mojito. Čokoládová máta má nahnědlou barvu, zanechává čokoládové aroma i lehce nahořklou čokoládovou chuť.

Majoránka

Majoránka je známá bylina, často mylně zaměňována za oregáno. Její listy jsou drobné a křehké a chuť jemná a velmi podobná šalvěji. Můžeme zaznamenat tóny kafru a borovice. Přestože je majoránka více aromatická čerstvá, je častěji využívána sušená například ve směsi provensálského koření a směsi koření Za'atar.


Doporučujeme: má silnou, výraznou chuť, proto by se měla používat šetrně nebo v kombinaci s krémovými omáčkami a těžkými masy. Hodí se k vepřovému a jehněčímu masu, drůbeži, bramborám, fazolovým luskům, letním dýním a k rajčatům. 

Věděli jste o Majoránce: povzbuzuje chuť do jídla a podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Působí také proti nadýmání. Uvolňuje křeče a posiluje nervový systém. Čaj z majoránky může dokonce pomoci při bolestech hlavy nebo nachlazení. 

Šťovík

Šťovík se vyskytuje v asi 200 druzích. Po celém Evropském kontinentu, od Britských ostrovů až po Kavkaz. V Asii jej můžete najít od Sibiře, přes Tibet, až po Himaláje. Náš Šťastný šťovík pěstujeme pro velký obsah vitamínů A i C a jako přísady do salátů a zeleninových polévek.  

Šťovík má dlouhé, široké, zelené listy. Chuť je pikantní a šťavnatá s citronovými podtóny a kyselým koncem. Při vaření používáme pouze nerezové nádobí, protože kov eroduje při styku s vysokým obsahem kyseliny, proto i při krájení šťovíku se doporučuje používat pouze nůž z nerezové oceli. Snadno jej můžeme natrhat ručně.

Doporučujeme: Populární především v Evropské a Středomořské kuchyni. Výborně se doplňuje s bohatými tučnými masy. Také je možné použít jej na chutné pyré, polévku, například Boršč. Ochutnejte letní hit, šťovíkový sorbet.

Věděli jste o Šťovíku: Rostlina obsahuje množství kyseliny šťavelové, antrachinony a další organické kyseliny, vitamín A, vitamín C, vitamín B1 a mnohé minerální látky (draslík, vápník, železo). K léčení se užívá převážně zevně, například jako obklad při nemocech kůže nebo jako kloktadlo při aftech v ústech. Uhasí žízeň, osvěží a dodá energii.

Rozmarýn

Rozmarýn latinsky znamená mořská rosa. Je to vydatná, dřevitá a olejovitá bylina a je pěstována pro okrasné a kulinářské účely. Jeho listy jsou používány čerstvé i suché. Je vysoce aromatický a uvolňuje vůně borovice, mentolu a pepře.

Doporučujeme: Rozmarýn se louhuje s olejem, omáčkami a celé kousky se přidávají do sirupu. Kombinujeme s dušenými masy, čerstvými sýry, pečivem, sušeným ovocem, zvěřinou, drůbeží a kořenovou zeleninou. Celé větvičky přidáme na grill a delší stonky můžeme použít jako špejle na které napíchneme krevety či zeleninu.

Věděli jste o Rozmarýnce: v mnoha zemích se používá k destilaci silice do šamponů, mýdel či kolínské. Také se vkládá do šatníků jako ochrana proti molům. 

Chutné i léčivé

Bylinky jako od babičky.

Tymián

Tymián má velmi delikátní vzhled. Jeho malé zakulacené listy rostou v trsech kolem hustě zarostlého stonku. Mladé listy jsou sytě zelené a přechází v šedou se stárnutím. Chuť je stejně jako vzhled odvážná a tučná. Můžeme cítit dřevovitost, slanost a mátu. Tymián si zachovává chuť i po vysušení lépe než ostatní byliny, ale stále je preferován čerstvý.

Doporučujeme: tymián se používá k dochucení dušených pokrmů a polévek. Může se použít samotný se slanými ingrediencemi k dochucení marinád s mořskou solí, rozmarýnem, citrónem či olivovým olejem. Hodí se k mořským plodům, červeným masům a drůbeži. Tymián uvolňuje svoji chuť postupně, proto se musí vařit pomalu a dlouho. Také jej můžeme přidat ke kořenové zelenině, k podzimnímu ovoci nebo vylouhovat do sirupů a olejů.

Citronový tymián

Citrónový tymián je křížencem tymiánu obecného a mateřídoušky vejčité. Citrónový tymián má, jak název napovídá, výrazně citrónové aroma i chuť. Vůně a chuť citrónového tymiánu je sice zcela odlišná od tymiánu obecného, daleko známějšího a více využívaného, ale obsahové látky v obou druzích jsou velmi podobné. Proto můžeme též z citrónového tymiánu připravit odvar, který pomůže při chorobách dýchacího a trávicího ústrojí, při bolestech hlavy a nachlazení. Zevně se dá používat proti dermatitidě, bradavicím, do ústních vod a past nebo kloktadel. V případě použití citrónového tymiánu je ale čaj daleko lahodnější, a tak si jej rádi dopřejete i při dokonalém zdraví. 

Věděli jste o Citronovém tymiánu: kromě listů je možné konzumovat také květy, které se kandují a používají ke zdobení dezertů. Čerstvé se dají přidat do zeleninových i ovocných salátů. Citrónový tymián můžeme skladovat v sáčku v lednici velmi dlouho.

Meduňka

Meduňka má aromatické ozubené listy ve tvaru srdce. Při lehkém doteku, protření či zmáčknutí vypouští intenzivní citronovou vůni. Čerstvé listy mají sladkou chuť citronové kůry s nádechem máty. V letních měsících, kdy rostlina dozrává se objevují bílé květy plné nektaru. Tento nektar je sklizen včelami pro tvorbu medu. Meduňkový med má stejně jako listy citronové aroma s mátovými podtóny.

Doporučujeme: meduňka se běžně louhuje s olejem, čajem, sirupy a na omáčky. Je možné ji použít jako čerstvé nebo suché koření. Silná chuť meduňky doplňuje mírnější chutě jako jsou mořské plody, med, citrusy, letní dýně a okurky.

Meduňkový čaj z listů snižuje stres, uklidňuje, uvolňuje, zpříjemňuje spánek a zajišťuje dobré zažívání. Nově se uznávají protivirové účinky, zvláště u herpesvirů (opary). Z listů se rovněž připravuje meduňkový likér. Nať se používá
v lidovém lékařství jako hypnotikuma sedativum. 

Oregáno

Nenápadné bylince se od nepaměti připisovala kouzelná moc. Ve své divoké podobě se jmenuje Dobromysl. Dala se její pomocí přičarovat láska a patřila mezi tzv. "svatojánské kvítí" - natrhané na svátek sv. Jana mělo po celý rok ochraňovat lidi i domácí zvířata před nemocemi.

  • Dobromysl podporuje chuť k jídlu. Hodí se všude tam, kde se používá majoránka, má ale výraznější chuť.
  • Nezastupitelná je v italské kuchyni při přípravě pizzy a špaget. Ve Francii je součástí provensálského koření.
  • Přidává se do mletých mas a gulášů, rizota, k dochucení masitých jídel a salátů.
  • Naložením snítek dobromysli do oleje lisovaného za studena (nejlépe olivového) získáme aromatické ochucovadlo s nahořklou chutí, které každý kulinářský umělec využívá k mistrovským výkonům ve středomořské kuchyni, nejlépe při přípravě salátů.

Pažitka, pažitka, pažitka

Známá i neobvyklá, česká i světová.

Pažitka pobřežní se vyskytuje přirozeně v Evropě včetně ČR, v Asii i v Severní Americe, na Sibiři i na Kamčatce, u kanadských jezer, kromě toho je na četných místech zplanělá z kultury. 

Pažitka je oblíbenou naťovou zeleninou. Obsahuje hodně vitamínů a minerálů, zvláště B2, C, vápník a draslík. Má cibulové aroma, které povzbuzuje chuť k jídlu a podporuje trávení. Používá se čerstvá.
V kuchyni má široké použití. Dá se jí ochutit chléb s máslem nebo polévky. Výborně chutná nasekaná do salátů či vaječných jídel, kde může nahradit cibuli, která má mnohem dominantnější chuť i vůni, ale i houbových pokrmů. Přidává se i k lehkým rybím specialitám nebo do omáček. Pro svou zelenou barvu bývá nejen kořením, ale i ozdobou jídel na talíři. 

Věděli jste o pažitce: pažitka je výborná nektarodárná i pylodárná rostlina. Význam jako zdroj snůšky včel má však jen tam, kde se pěstuje hromadně. Nektarium pažitky vyprodukuje za 24 hodin 1,1 mg nektaru s cukernatostí 45-51 %.

Česneková pažitka

Česneková pažitka má intenzivní aróma česneku, avšak při konzumaci bez nepříjemného zápachu z úst. Její domovinou je Asie, kde se hojně používá v různých pokrmech. Také se můžeme setkat s názvem Čínská pažitka. Proti tradiční pažitce ji poznáte snadno, má zploštělé lístky.

Šťastné saláty 2018.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!