Šťastné speciality
Sem vložte podnadpis

Pěstování salátů, bylinek a zeleniny je pro nás velkým dobrodružstvím. Nejen, že jsme odkázáni na vůli a náladu přírody, ale každoročně se rozhodneme pro nějakou novinku, někdy až experiment. Pro letošní rok jsme pro vás zasadili opravdová překvapení....

Cuketa

Cuketa je kultivar jednoleté zeleniny a pochází ze Střední Ameriky. Cuketa je však evropského původu, vznikla šlechtěním v Itálii. Běžnou odrůdou cukety je například ´Nefertiti´. 

Cuketa je rostlina keřovitého růstu. Silné listy na dlouhých řapících jsou tmavozelené a mají bělavé skvrny ze vzdušného pletiva.

Květy cukety bývají tmavě žluté s pěti okvětními lístky. Naše cukety mají zelenou a žlutou barvu. Povrch má plně zralá cuketa hladký, lesklý a tvrdý, dužina je světle zelená či žlutá v závislosti na odrůdě, velmi měkká a vodnatá s množstvím semen.

Cuketa má velmi nízkou energetickou hodnotu, protože obsahuje kolem 91 % vody, jen trochu vlákniny a pouze kolem 4 % sacharidů. Nejcennější je vysoký obsah karotenu (až 5 mg %, jako např. u papriky) a minerálních látek, např. draslíku, který vyplavuje z těla nadbytečnou vodu a soli.

Lilek

Pochází z jižní Evropy, hlavně z Balkánu. Lilek vejcoplodý se především pěstuje jako zelenina (botanicky správně se však jedná o ovoce, stejně jako je tomu u rajčete, papriky a jiných lilkovitých).

Je vhodný jako dietní jídlo při žaludečních a střevních chorobách a při chorobách souvisejících s výměnou látkovou. Příznivě ovlivňuje obsah cholesterolu v krvi. Obsahuje vitamíny, zejména provitamín A, minerální soli a jiné účinné látky. 

Čerstvá šťáva má antibiotické účinky, čerstvé plody snižují obsah cholesterolu v krvi. Lilek vejcoplodý podporuje činnost jater a tzv. čistí krev. Proto je vhodný i jako podpůrný prostředek při léčbě kožních afektů a ekzémů. 

Patizony

Patizon je kultivar tykve obecné. Zelenina má tvar zploštělého bílého či oranžového disku. Patizonů je řada barvou i tvarem odlišných druhů. Letos jsme nasázeli zelený, bílý a žlutý.

Jak si na nich pochutnat a co nejlépe využít jejich živiny, zjistíte v našich receptech.

Řepa

Její původ je ve Středomoří a v severoafrickém prostředí. Je známá a oblíbená jak v Evropě, tak v Severní Americe a mnoha asijských zemích. První záznamy o červené řepě jsou staré asi 3000 let a pocházejí z Babylonie.  

Obsahuje v hojném množství betanin, který brání rozvoji kornatění tepen a podporuje činnost jater. Barvivo červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Z jejích přímo léčivých účinků jmenujme též účinky močopudné, vylučuje sůl z těla, povzbuzuje činnost žaludku a tvorbu žluči. Podporuje růst buněk a opravuje jejich jádra. Aktivuje tvorbu červených krvinek, a tím zásobování buněk kyslíkem. Vyvolává optimističtější náladu. Zbavuje střeva jedovatých látek. Dodává pružnost a lesk pleti, vlasům a nehtům. Neutralizuje a zároveň odstraňuje jedovaté látky, zvláště v mozku.

Žlutá řepa 

Žlutá řepa není zdaleka tak běžná jako její červená příbuzná, oproti rudým bulvám má ale hned několik předností: je mnohem jemnější a sladší, vařením získá zlatavý odstín a hlavně - svou šťávou vám nezbarví ruce a půl kuchyně. Skvěle se doplňuje s bylinkami, fenyklem, čerstvá i tepelně opracovaná.

Inspirujte se. Žlutou řepu opravdu vřele doporučujeme i syrovou.

Paprika

Pochází ze Střední Ameriky, kde byla tisíce let pěstována v tropech. Dnes se pěstuje po celém světě. Někteří zástupci rodu paprika se používají jako zelenina, jiné jako koření nebo lék. Pálivá forma papriky se označuje jako chilli paprička, nepálivá jako kapie. 

Paprika se jí syrová nebo tepelně upravovaná. Při vaření se používají zejména druhy Capsicum annuum a Capsicum frutescens, která jsou vhodné k plnění (sýrem, masem nebo rýží).

Čerstvé papriky se přidávají do salátů. Rovněž se dají nakládat nebo sušit. Papriky mají vysoký obsah vitamínu C.